Analýzy pod lupou - PAHy nebo také PAU

Celým jménem polycyklické aromatické uhlovodíky (zkráceně PAH nebo také PAU). Zapáchají, dráždí oči i kůži, způsobují vážné zdravotní komplikace a jsou všude kolem nás, i v potravinách, vč. těch zelených jako je třeba spirulina.
 
ww

 

Polycyklické aromatické uhlovodíky (dále jen PAHy) vznikají při silném ohřevu a při spalování organických sloučenin za omezeného přístupu kyslíku při teplotách 500-900 °C. Jsou přirozenou součástí životního prostředí (nacházejí se v ropě, uhlí, horninách i minerálech, chrlí je sopky při vulkanické činnosti), ovšem kvůli lidským vymoženostem, v mnohem vyšších koncentracích, než by bylo zdrávo. Zplodiny z automobilových výfuků, elektrárny, těžký průmysl, spalování dřeva a odpadů, výroba pesticidů, cigaretový kouř… to všechno uvolňuje další a další PAHy do ovzduší kde se pohybují jako velice jemné částice.

PAHy jsou vysoce stabilní látky a mají schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí. Navíc mají nepříjemnou vlastnost – dokážou vytvářet další sloučeniny, které mohou být ještě více škodlivější. Díky kontrole emisí a ekologičtější výrobě se však hodnoty těchto látek ve vzduchu pomalu snižují. Do popředí tak vstupuje jejich další důležitější nositel – potraviny.

Když čerta střídá ďábel

PAHy se vytvářejí a ukládají uvnitř i vně potravin při jejich výrobě nebo přípravě, navážou se na jejich struktury a pomalu se v nich koncentrují. Do skupiny rizikových potravin s vyšším obsahem PAHů patří grilované, smažené, pečené a uzené produkty, tuky a oleje. PAHy milují oleje! Dokonale se v nich rozpouští, a tak se ještě lépe dostanou do organizmu.

V evropských zemích se denní příjem PAHů pohybuje mezi 14-270 µg na osobu.

Příklady množství PAHů ve vzorcích pokrmů:

  • Uzená kachna – 210 µg/kg
  • Pečená kachna – 130 µg/kg
  • Dušená kachna – 9 µg/kg

Zajímavé je také to, že se tyto toxiny vyskytují také v/na ovoci a zelenině, byť je naměřená hodnota těchto látek mnohem nižší. Jak k tomu dochází? Stačí aby pěstitelé (vč. BIO zemědělců) měli svá políčka příliš blízko rušnému velkoměstu či továrně. PAHy k nim doputují z ovzduší a usednou na plody jako neviditelné pižky.

Proč PAHy měříme?

Jak asi tušíte, výše zmiňované prostě nemůže být pro člověka zdravé. Je to tak, u PAHů byla prokázána vysoká míra karcinogenity. U jedné z látek patřící do této skupiny, benzo(a)pyrenu, byl dokonce objasněn mechanizmus, kterým toxin přímo poškozuje genetickou informaci buněk a zabraňuje opravám poškozené DNA. Přítomnost PAHů je tak hlavní příčinou vzniku rakoviny plic a prsu (týká se zejména cigaretového kouře a sazí), v případě potravin způsobuje jejich vysoká koncentrace rakovinu zažívacího traktu a v případě kožního kontaktu rakovinu kůže.

Sledujeme následující PAHy – fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, benzo(g,h,i)perylen, dibenzo(a,h)antracen, indeno(1,2,3-cd)pyren.

Jaké jsou limity?

Tohle je asi to nejdůležitější, protože čím by byly naměřené hodnoty bez limitů? Obsah v potravinách je v různých zemích omezován limitními hodnotami buď pro PAHy celkem nebo samostatně pro benzo(a)pyren.

Podle české vyhlášky 305/2004 o kontaminantech se připouští v jedlých olejích nejvýše 20 µg PAH/kg výrobku, přičemž jednotlivé látky nesmějí překročit množství 2 µg PAH/kg. V EU se v současné době projednává stanovení společných limitů PAU pro rizikové potraviny a členské státy provádějí monitoring skutečného příjmu.

V případě doplňků stravy z rostlin či řas je situace jednodušší, zde jsou limity stanovené plošně. Podle nařízení 1933/2015/EU z října 2015 vstoupily od 1. 4. 2016 v platnost maximální limity pro „doplňky stravy obsahující části rostlin, propolis, mateří kašičku, řasu spirulinu nebo přípravky z nich“. Tyto hodnoty jsou:

   
Benzo(a)pyren 10 µg/kg
Suma benzo(a)pyren, benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen a chrysen 50 µg/kg


Tyto analýzy provádíme namátkově u rizikových skupin produktů, jako je například řasa spirulina, chlorella a další. Zda jsme testovali také váš produkt, se dozvíte zde.

 

Autor: Věra Růčková

ZDROJ:
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD – STATISTIKA A MY (5/2012) – CO STOJÍ ZA VZNIKEM NÁDORŮ? HTTPS://WWW.CZSO.CZ/DOCUMENTS/10180/20555409/1804120526_27.PDF/749AD949-6E48-4BD6-8EB6-5B073D05E525?VERSION=1.0
FOOD CONTROL 2011 – ALOMIRAHA H, AL-ZENKIA S, AL-HOOTIA S, ET AL. CONCENTRATIONS AND DIETARY EXPOSURE TO POLYCYCLIC AROMATIC HYDROCARBONS (PAHS) FROM GRILLED AND SMOKED FOODS. DOI: 10.1016/J.FOODCONT.2011.05.024
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE, EXPOZICE PAU – ZDRAVOTNÍ RIZIKA – HTTP://WWW.KHSOVA.CZ/DOCS/01_AKTUALITY/FILES/OVZDUSI_20120402.PDF
MILITARY MEDICAL SCIENCE LETTER – RIZIKOVÉ FAKTORY RAKOVINY PLIC V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ HTTPS://WWW.MMSL.CZ/ARTKEY/MMS-200705-0002_RISK-FACTORS-OF-LUNG-CANCER-IN-WORKING-ENVIRONMENT.PHP

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení